Jak správně uzavřít starší slivovici

Muj dedecek veskere palenky ( je jedno jestli je to slivovice) zatkoval pouze korkem a na rozhrani hrdla a zatky nekolikrat peclive rozetrel dokola vrstvu vosku. . Je to zarucene, nic prchat nebude, ani slivovice! 

Ok teda díky za odpověď. Takže ne plechovej vršek, ale klasickej korek a kolem dokola, jak končí korek dohrdla a hrdlo, tak klasickým voskem zakapat a mělo by to bý ok tedy ?
 Díky

Osobně jsem toho názoru, že starší slivovici uzavřeme nejlépe vlastními rty, pevně omotanými okolo hrdla láhve. A zkuste mi to někdo vyvrátit! 

kapal vosk nekam stranou a nabiral nozikem a hezky uhlazoval . Muj dedecek nikdy nepil a rad palil . Byl to jeho konicek. Vidim dodnes ty hadice od vodovodu po zdi kuchyne k destilacni aparature
Brejlicky na nose a peclive pak voskoval ty spunty aby nic neuprchlo ! 

Na jednu stranu naprostej souhlas, ale fakt jsem tohle potřeboval vědět 

Jj, nejkvalitnější záklopka (plomba) se vytvoří namočením hrdla lahve v roztaveném včelím vosku (nebo parafinu)
Pokud ale doufáte, ze Vám pálenka ve SKLE uzraje, tak nedoufejte 

P.S.
Terezko, doufám, že budu „odanonymněn“ jak je tady hezky česky psáno 

Pochopitelně namočením hrdla i s korkem máte na mysli:-)?? S tím zráním máte pravdu, ale mám ji tolik, že musím něco uchovat . Díky

casino píše:
Jj, nejkvalitnější záklopka (plomba) se vytvoří namočením hrdla lahve v roztaveném včelím vosku (nebo parafinu)
Pokud ale doufáte, ze Vám pálenka ve SKLE uzraje, tak nedoufejte 

Casino, já mám doma slivovici zavoskovanou a starou asi 45 let. Myslela jsem si, že zraje jako koňak nebo víno . Myslíte, že chutná tak jako před 45 léty?

mezi radou Casino a moji. Verim, ze namocit cely spunt je lepsi. Take proto to sem pan Casino napsal. Wydry dedecek byl prece jenom amater a wydra je jenom zenska ............

hrkotka píše:
Pochopitelně namočením hrdla i s korkem máte na mysli:-)??

Původně jsem chtěl zalaškovat slovy: Láhev otočíme vzhůru dnem a hrdlo ponoříme do roztaveného vosku. Je dobré láhev napřed zazátkovat 

lydia píše:

Casino, já mám doma slivovici zavoskovanou a starou asi 45 let. Myslela jsem si, že zraje jako koňak nebo víno . Myslíte, že chutná tak jako před 45 léty?

Myslím, že chuťově to bude jemnější (na rozdíl od starého vína se tady nemá co pokazit), ale asi to plně neuspokojí Vaše očekávání…

Jak zraje slivovice: http://www.dubovesoudky.cz/…ci-demizon-/

Lydie, koňak ani slivovice ve skleněné lahvi nezraje. Koňak, whisky, porto apod. zrají dokud jsou uloženy v dubových sudech. Po nalahvování je se zráním utrum.:-) Žádný vývoj v lahvi jako u vína.
Ale jinak bych nebyla zklamaná…Tak dlouho uchovat láhev je umění a určitě i statečné sebezapření

trochu poopravím niektoré teórie. Aj v skle beží proces zrenia, aj keď iným mechanizmom.
V dreve funguje pórovitý povrch dreva (inak niektoré brandy zrejú v nereze a v tanku je utopený len kôš s dubovými hoblinami) a tým aj čiastočný styk so vzduchom a všetky fyzikálno chemické procesy z toho plynúce.
V skle však jedna významná časť zrenia prebieha tiež. Organické kyseliny a aldehydy, ktoré sú bežný doprovod destilácie a spôsobujú ostrú chuť a niekedy aj bolenie hlavy reagujú s alkoholom a vznikajú ich estery – a to sú látky spravidla veľmi príjemnej arómy. Napríklad ester etanolu a nepríjemne páchnucej kyseliny mravčej je známa rumová aróma, ester etanolu a kyseliny octovej má vôňu prezretých hrušiek.
A esterifikácia bez problémov beží aj v skle, takže drsná domáca slivovica po 10 rokoch v skle určite nadobudne podstatne lepšiu chuť.

Potvrzuji to co Kltko tak odborně popsal. Můj otec nám kdysi dal láhev destilátu s upřesněním, že je dvacet roků stará. Manžel obdivoval výborné brandy a tatínek s úsměvem prozradil, že je to slivovice. Já jsem tomu také nechtěla věřit. To dokazuje, že i ve skle se trochu mění a k lepšímu. Musím dodat, že táta byl opravdu uznávaný odborník na destilování.
Zdravím.

Já bych to zrání v lahvi tak nějak upřesnila…říkejme tomu spíše něco jako „obrušování hran“
Dřevo sudu předává a zušlechťuje chuť destilátu. To láhev určitě neudělá.
Jen se chuť tak trochu…zaoblí, vyrovná.
Kdyby to mělo výrazně měřitelný význam, určitě by se to běžně praktikovalo. A to se neděje.
Pozitivní vliv má opravdu jen to zrání v sudu.
Opravdové zrání, jako například u vína, to rozhodně není.. Ve srovnání s vínem je to neměřitelné.
Svevo, to zřejmě tvůj šikovný tatínek vyrobil nějaký velmi speciální a výjimečný destilát na bázi slivovice. Protože aby slivovice, byť po dvaceti letech, chutnala k nerozeznání od brandy, to se mi opravdu nechce věřit. Ale pokud byl opravdu takový odborník, nepochybně vytvořil něco výjimečného a bavilo ho, že nebylo k poznání, že je to ze švestek a ne z hroznů To by mě zajímalo ochutnat také

Jakou měl ten zázračný nápoj barvu
(neprovokuji, jen se chci dobrat „zakopaného psa“) 

Že jste mě vyprovokovali s chlastem. Kdybych jen tak lapal moudra po hospodách, ani bych necekl.
Pro hrkotku: jakýkoli alkohol lze skladovat nejlépe ve skle, případně kamenině nebo porcelánu. Nedoporučuje se používat PET láhve, kdy se po delší době mohou objevit v tekutině ftaláty.
Uzavírání: nejlepší je šroubový uzávěr s kvalitním závitem jaký je použit např. u Magistra, Finlandia apod. Přitlačením těsnícího plastu na hladkou plochu je zaručen minimální únik lihu. Láhve musí být zcela naplněny, aby pod zátkou zbyl max. 1cm vzduchu. Čím méně je nad tekutinou vzduchu, tím méně dochází k „pumpování“ vlivem změny teploty. Láhve musí být uloženy hrdlem vzhůru, v naprosté tmě, v prostoru, kde se teplota příliš nemění. Zakopání lahví je sice dobrý nápad, ale musí být v nezámrzné hloubce, nejlépe 1,5 – 2m. Největší problém je zamezení destrukce zátky v korozívním prostředí vlhké půdy. Že se zakopaná slivovice táhne po létech uložení jako med, je naprostý nesmysl.
Korek je problematický v amatérském použití. Musí se použít suchý a protože je tvrdý, lisuje se do hrdla. K tomu je třeba nástroj. Parafín není vhodné těsnivo. Je křehký a nemá dobrou adhezi ke sklu. Včelí vosk je nenahraditelný. Lze použít smršťovací návleky, což je plastový klobouček. Zahřát horkovzdušnou pistolí, stáhne se, ochrání zátku před povolením i korozí, případně před napadením mikroorganismy. Dražší smršťovací materiál je opatřen na vnitřní straně lepidlem a to jsme ve vysoké škole uzavírání.
Víno a destiláty jsou dvě zcela rozdílné látky. Přírodní víno jen zřídka obsahuje 15% alkoholu, což je minimální konzervační koncentrace. Proto se konzervace provádí všelijak. Destiláty by konzervoval pouze ujetý chemik.
Zrání: jak zraje víno nevím, proto se nebudu pouštět na tenký led. Ale hodně se o něm nakecá, zvláště ti, co jsou odkojeni Pražským výběrem.
Jakýkoli destilát obsahuje cca 33 hlavních chemikálií a záleží na mnoha okolnostech, jak budou procentuálně zastoupeny.
Pokud bylo použité ovoce zcela zdravé, vyzrálé a nedostaly se do kvasu další příměsi (např. listí, tráva, stopky, půda, ta je nejhorší) pak je i zdravý kvas.
Druhá věc, mající vliv na jakost, je správné vedení kvasu, aby nevzniklo octovatění, hniloba, plísně aj.
Když se povede vše až sem, je skoro vyhráno.
Ze špatného kvasu nenadělá skvost ani Martell.

Nastává destilace a následná rektifikace.
Destilaci lze provádět bez přísného dohledu, nic se neměří, (stačí, když se kvas nepřipálí, pak je navždy konec s kvalitou) a máme rakiji. Pokud se provádí pomalu, vyhodí se první 2% objemu, kde je acetaldehyd (zápach po nitroředidle) a metanol a včas se skončí, dostaneme kvalitní výrobek, způsobilý požívání. Častěji se provádí druhá destilace- rektifikace a tady je kámen průseru. Lihovitost pálenky se v průběhu destilace snižuje. Pokud z peckovin kape lihovina obsahující 55% alkoholu a méně, zbytek se musí vyhodit, protože obsahuje vysokovroucí alkoholy. Jejich skutečně malé množství je v pálence žádoucí (vyjma vodky) a dodává buket (přiboudlina). Vyšší množství je zdravotně nebezpečné, způsobuje bolest hlavy a napadá vnitřní orgány, slezinu aj. A ještě ke všemu zapáchá. Když je vinopalník (ale i lihovary) krkovička a hlupák, táhne rektifikaci, dokud něco jde, nic dobrého v jeho lahvích nenajdeme.
Metanol vzniká při kvašení, obsahuje-li ovoce vyšší množství pektinu. Ale i tak nedosáhneme ani na kraj nebezpečné koncentrace. ČSN uvádí max. povolenou hodnotu 4000mg na litr absolutního alkoholu (100%). Metanol ve směsi s etanolem je daleko méně nebezpečný, než metanol samotný, proto povídání o bílé hůlce ve spojitosti s domácí pálenkou jsou kecy hlupáků.
V každé pálence se objeví kyselina mravenčí, octová a jiné organické kyseliny. Z kyseliny mravenčí vznikne mravenčan etylnatý a jeho chuť známe všichni – tuzemský rum. Vznik esterů správně, jako vždy, popsal Kltko. Jde o to, aby jich nebylo moc. V peckovinách, tedy v jádrech pecek, bývá přítomen amygdalin, který se rozpadá na kyanidy (hořkomandlová chuť). Zase nic léčivého. Pokud vznikne malé množství látky benzaldehydky­anhydrin, mají zvláště třešňové a višňové pálenky nenapadobitelnou chuť. Jedná se o jed vhodný na vraždu.
Skutečně zasvěcený komentář by zvládla Iva, nebo toxikoložka Svato.

Ve skle probíhá rozpad sloučenin daleko pomaleji než v sudu, ale správným a dlouhým uložením (5 a více let) získávají všechny pálenky na jakosti. Kromě esterů vznikají i voňavé acetaly, je to zkrátka složitý. Lihovina nemůže dostat ve skle žádné cizí pachy. To už neplatí o nerez oceli. Nestačí jen potravinářský materiál. Ocel nesmí obsahovat uhlík. Ten může zapříčinit vznik uhlovodíků a jsme v palivech pro motory.
Zrání v dubovém sudu je něco zcela jiného. Líh rozpouští flavonoid quercetin, rutin a další třísloviny obsažené v dubu. Zároveň uniká pórovitými stěnami líh i voda. Kyslík v omezeném množství působí příznivě na rozpad nežádoucích sloučenin. Vyluhované látky dodávají charakteristickou chuť i barvu. Vložením dubových hoblin toto dosáhneme v trochu jiné skladbě, ale tudy správná cesta nevede. Zkoušel jsem ji. Nelze použít ledajaké hoblovačky z libovolného dubu. Do sudu jistě patří pálenka z vína, rozinek a whisky. Odborníci upřednostňují u ovocných pálenek především jemnou chuť, vůni použitého ovoce a naprostou průzračnost, proto ušlechtilé destiláty do sudů nepatří. Stejně tak se nesmí ovoce míchat jako přiblblí Rakušáci se svým Obstlerem.
To je vše, co si pamatuji z knihy Jan E. Dyr, Výroba slivovice a jiných pálenek

Wolfg
Ale nějak mě přešla chuť…když to čtu takhle ..pochemicku 

Téhle chemie netřeba se obávat. Je dílem vody, vzduchu, slunce, země a citlivých rukou. Jó v potravinách je jiný kafe. Exnem na ně všichni

děkuji, že odpověděli i na mou otázku.
Glamo, ta slivovice byla asi dobrý ročník, protože tatínek tenkrát rozhodl, že se nechá na slavnostní nebo zvláštní příležitosti. Příležitostí bylo od té doby dost, jak veselé, tak i smutné, ale nějak zůstala ta slivovice stát.

Wolfe, Rakušané také pálili slivovici a možná ještě pálí, ale zužitkovávali i padaná jablka a hrušky a dělali, nebo ještě dělají Obstler.Ovoce se nechá kvasit zvlášť, jenom se smíchá na pálení. Obstler je z jablek a hrušek. A je zrovna tak kvalitní nebo nekvalitní jako slivovice.
V části Dolního Rakouska zvané Mostviertel jsou velké hruškové sady, které koncem dubna krásně kvetou. A zde se vyrábí hruškový mošt, jak sladký, tak kyselý, je to vlastně už víno a je nejlepší v celé Evropě. Tato oblast je také známá svými regionálními pochoutkami: Moštová polévka, hruškový štrůdl a mnohem a mnohem více.

Vážení, vaše odborné komentáře ve mně probudily zvědavost. Při nejbližší slavnostní příležitosti se láhev otevře. Jenom ale trochu přiblblá otázka – jsem Rakušanka : Ta zavoskovaná láhev je dvoulitrová. Pochybuji, že se vypije, jak ji zase uzavřu: Asi zase zavoskovat, ale neztratí otevřením na kvalitě, jestli ještě vůbec kvalitní je?

Nevypije?? Aby ses nedivila…
Lydie, u slivovice se ročníky neevidují. To jen u vína
Ale asi musela být opravdu mimořádně povedená, že ji bylo dobré zachovat.
Otevřením se rozhodně kvalita nezmění. Jen se nastartuje proces ubývání z láhve a nejspíš vám pak moc dlouho nevydrží
Voskovat ji nemusíš, stačí kvalitní, např. šroubovací, uzávěr. Stejně ji rychle dopijete
Padané ovoce nevadí. Vadí ovoce nahnilé, plesnivé apod. To by se používat nemělo, přestože se stejně nakonec přepálí. Ale ze špatného se nikdy nic opravdu dobrého neudělá 

Říká se, že pití vína je jediná možnost, jak skutečně ochutnat minulost.
Jak se jí dotknout, přivonět ke kraji, nechat se zahřát slunečními paprsky které hladily vinné hrozny, když zrály. Cítit, jak se to slunce, teplo, déšť i vítr vlévá do žil.
Slivovice tolik barev, chutí, tónů nemá, ale nepochybuji, že vám mnoho připomene. Zejména toho, jehož ruce ji tenkrát, před půl stoletím s láskou stvořily

Příspěvek upraven 11.03.11 v 14:39

Obecně se tvrdí, že člověk vznikl z opice..
Jen my víme, že to není tak úplně celá pravda..

Člověk se přece vyvinul ze švestky!!!!

Nevěříte?

Ano, ze švestek…
Ze švestek se dělá slivovice.....ze slivovice je opice.....no …a dál už to známe…

wolfg, krásne si to opísal, vrátane faktu o súbehu účinkov metanol/etanol. Nemám dostupné tabuľky, ale z legálnych liehovín sú vraj najvyššie koncentrácie v škotskej whisky (a často vyššie ako aj z menej kvalitných „domovín“). Aj Průmyslová toxikologie od pána Marholda uvádza prvú pomoc pri perorálnej otrave metanolom pohárik kvalitnej liehoviny (telo odbúrava prednostne etanol a v poskytnutom čase sa dajú stihnúť ďalšie opatrenia proti metanolu – či už vlastného organizmu, alebo lekára).
Istým doplnkom zrenia vo fľaši je utopenie kúska ovocia príslušného danému destilátu. Okrem vlastnej vylúhovanej arómy a chuti poskytne povrch pre biochemické reakcie. Pre slivovicu sú skvelé sušené slivky (inak mnoho domácich výrobcov vínovice z nej robí brandy práve sušenými slivkami), do brandy pridávam zopár hrozienok, do borovičky borievky (jalovec) a tak podobne.
Dubové hobliny som konzultoval s veľmi skúseným stolárom, a výsledok bol ten, že dubov je primnoho a na sudy sa používajú len jeden či dva druhy a aj pri nich je veľký problém odhadnúť pre amatérske fľašové podmienky množstvo.
No a potom nastupujú triky vyššej technickej úrovne, ako je použitie ultrazvukového zrenia. Kebyže osobne neskúšam, neuverím, ale čerstvú, jednodňovú domovinu (slivky&hrušky) 20 minút v ultrazvuku neuveriteľne vyhladilo, zhruba na úroveň jedno až dvojročného odležania v skle.
Každý prírodný proces typu kvasenia prírodných látok produkuje veľa zmesných reakcií, to že v ovocnej pálenke je okrem etanolu všeličo iné, nevadí, veď preto sa robí. Kto chce čo najčistejší etanol, nech pije vodku a aj v nej jasne cítiť rozdiely obilného, zemiakového či melasového liehu. Hoci ak si dobre pamätám, ako vodka je už možné označovať len obilný destilát?
Kamarát sa ženil a doma mu rodičia vytiahli niekoľko prepraviek konzumných alkoholov nakúpených v dobe zániku socializmu. (proste investovali peniaze do istých 40 %) Štandardné „socialistické“ vodky, brandy, borovičky… za paušálnych 80 Kčs/liter Ako študenti sme ich dobre poznali, boli pitné, ale žiadne zázraky. Avšak po 12 či 15 rokoch vo fľaši, uložené kdesi v pivnici sa prepracovali do úrovne o triedu vyššej – hladké a lahodné destiláty.

Jsi jeden z mála, kdo umí a co napíšeš, sedí. Jen nevím, zda jsme zvolili správný server.
Ovocné pálenky jsou ušlechtilé, to znamená z jednoho druhu ovoce. V některých případech dokonce z jediné odrůdy, např. hruška Williams nebo švýcarské černé ptačky, případně hrozny z kraje Cognac. Všechny ostatní mišunky jsou bezcenné destiláty, mezi odborníky označované jako sračky. Není nic špatného na tom, když někomu chutnají, jen se nesmí dělat z exkrementu vědecké, hloupě okecané dílo, jak jsme přesvědčováni západními plechovými tlamami. Na některé skutečnosti nelze mít názor, tak to zkrátka je. Nemusíme chodit do Rakouska, stačí se podívat na chemické produkty Stock Božkov, Berentzen, moravská švestka, czeresnyie pálinka, které s ovocem nemají nic společného

kltko, pěkné
(ta sušená trnka se do flašky dává pro zabarvení destilátu, protože většina populace si myslí, že především barva je známkou jakosti… A cukr z trnky chuti také prospěje)

wolfg, také pěkné škoda, že posledním komentářem jste umělecký dojem poněkud pohnojil 

lydia,
krátce po sametu bylo docela výnosné vyvážet do Rakouska destilační aparatury. Některé byly konstruovány jako víceúčelové: po celý rok se daly využívat jako pařák, pár dnů jako destilační kotel. V devadesátých letech se jich vyvezly tisíce. Díky dokonalému systému (Finanzamt), může u Vás prakticky každý Bauer , za jistých podmínek, sám si legálně vypálit podomácku pálenku. Myslím, že tato bohulibá činnost v Rakousku hned tak na úbytě nezajde 

Glamo děkuji, ale u nás je problém vypít tolik slivovice najednou, nebo za krátkou dobu . Někde jsem slyšela, že se má pít slivovice proti nachlazení a chřipce a také na dobré prokrvení těla. Nevím, jestli je to pravda. Ale představuji si, jak se na mě bude dívat policajt, když pojedu autem a budu mít kontrolu a dýchnu na něj. Asi mi odebere na věky řidičák
S tím ročníkem jsem myslela ty švestky, asi byly v tomto roce velmi sladké, prostě dobré na pálení slivovice, nerozumím tomu.
Casino děkuji. Nevím, jestli se ještě pálí, ale když jsme před léty koupili náš nynější dům, tak jsme zde našli všechno nářadí na pálení a na zahradě byly sice ovocné stromy, ale nejvíc bylo švestek . Bohužel je manžel po čase vykácel, protože byly červavé. Ale já mám švestky moc ráda, tak jsem zasadila 2 nové, které zatím ještě žádnou švestku nerodily.
Vidím, že jsem ve svém předešlém komentáři psala o hruškách a zapomněla vymazat. Psala jsem v souvislosti s tou ovocnou pálenkou Obstler i o jablkách, ale to jsem vymazala a hrušky zůstaly. No stalo se. Alespoň teď víte, že máme v Rakousku nejenom sachrův dort, ale i hrušky a dobroty z nich
Přeji všem krásné jaro.

je povolena hranice 0,5 promile alkoholu v krvi řidiče. Malého panáčka (0,02l) 50% slivovice si můžeš dát.
A zajímavá je i tato kalkulačka http://auto.idnes.cz/alkulacka.asp. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že výpočty skoro sedí.

casino – ono v prípade brandy (alebo všeobecne v sude zrejúcich destilátov inak neprifarbovaných), pokiaľ je robené poctivo, je farba skutočne jedným z významných znakov kvality. Čím dlhšie v sude pobudne, tým je tmavšie. Ale opäť sa nedá absolútne porovnávať medzi značkami – lebo rôzni výrobcovia používajú rôzne sudy a u jedného bude mať 3ročné brandy rovnakú farbu ako u iného 7ročné. Že to výrobcovia poznajú a zne/vy/užívajú, je druhá vec. Pritom prifarbenie sušenou slivkou (dokonca aj v prípade brandy) považujem ešte za akceptovateľné (pokiaľ však nie je následne prezentované ako 10ročné sudové zrenie ;o) )

wolfg – v tomto si veľmi pochvaľujem únijné predpisy. Keď niekto nechce prečítať a pochopiť že zloženie „voda, lieh, aróma“ (v prípade czeresnye pálinka) prípadne doplnené o farbivo / kulér pre barack pálinka znamená čistý produkt z melasového / zemiakového liehu a chemickej treste, tak nech sa nediví výsledku )