Na gnomickém hřbitově pochovávali i své mrtvé.
Prosím, je to smysluplné? V práci tento text chtějí opravit, že je to hloupost. Je?
Já to fakt nevím. ![]()
Míša
Na gnomickém hřbitově pochovávali i své mrtvé.
Prosím, je to smysluplné? V práci tento text chtějí opravit, že je to hloupost. Je?
Já to fakt nevím. ![]()
Míša
Milý casino, v práci si myslí, že by tam mělo být slovo hnojický, ale v původní knize o Liboši, ze které jsem text přesně opisovala, gnomický je.
Kaple v Liboši byla vystavěna v roce 1732 a zasvěcena byla
„Povýšení svatého kříže". V průběhu let byla opravována střecha a
doplněn obraz. Za první světové války byl vojáky sebrán z kaple
bronzový zvonek. Roku 1918 byl v ocelárně v Řepčíně objednán do kaple
ocelový zvonek. Při opravě střechy v roce 1927 darovali manželé
Štěpán a Terezie Loutočtí nový zvonek.
Farní úřad v Hnojících konal v kapli bohoslužby jedenkrát ročně
v neděli po svátku Povýšení sv. kříže (po 3.květnu). Boží muka byla
postavena v roce 1865, dne 1. října 1893 byl hnojickým děkanem posvěcen
nový pískovcový kříž. Událost provázela slavnost, na níž účinkoval
i spolek „Slavomír".
Zachované církevní stavby jsou i dnes pravidelně opravovány a udržovány,
aby i v dalších stoletích promlouvaly k našim potomkům. Až do převratu
v roce 1918 bylo veškeré obyvatelstvo vyznání římskokatolického. Po
roce 1918 začali v obci jednotlivci vstupovat do nově založené církve
československé. Po neshodě mezi zakladateli pak vznikla církev
pravoslavná.
Příslušnost pro občany vyznání římskokatolického byla k farnosti
v Hnojících. Na gnomickém hřbitově pochovávali i své
mrtvé. Pravoslavní příslušeli k farnosti do Štěpánova, příslušníci
církve československé do Šternberka.
V roce 1956 píše kronikář, že 2/3 obyvatel Liboše se hlásí
k náboženství římskokatolickému a 1/3 k pravoslavnému a
československému náboženství. Jelikož je obec stavebně spojena se
Štěpánovem, chodí občané většinou do kostela do Štěpánova, na
hřbitově ve Štěpánově pochovávají.
Míšo, možná by to i šlo – jedním z významů slova gnomický je
dočasný; spíš bych se ale klonila ke slovu „hnojický“.
P.S. po editaci – hnojický od slova Hnojice, vyplývá to z předchozí
věty (předtím jsem to četla jen zběžně). To slovo „gnomický“ tam asi
dala nějaká automatická kontrola pravopisu. Taky by šlo zeptat se přímo
autorů stránek a případně je na to upozornit.
Příspěvek upraven 26.07.11 v 17:42