Labužník Milan04 Česká kuchyně Do oblíbených Chci uvařit Tisk Na e-mail
Na sádle osmahneme na kostičky nakrájené bramborové i houskové knedlíky a brambory. Nandáme na nahřáté talíře. Do kastrůlku podle potřeby můžeme přidat ještě trochu tuku, vsypeme nadrobno pokrájenou cibulku, osolíme, jemňoučce popepříme a zprudka osmahneme (řekl bych – do jemněhněda). Osmahnutou cibulkou polijeme knedlíkovo-bramborovou směs. A pojídáme. Kdepak by se vzalo maso nebo uzenina! Ale mé chuťové buňky si to jídlo z dětství dodnes s radostí připomínají…
Recept je z kategorií: Bezmasá jídla
sladkokyselá okurka doma nakládaná
Odebírat nové komentáře a uvaření tohoto receptu do upozornění
To musím někdy zkusit. Já tedy většinou dělám jen prsa a k těm je lepší brambor, ale rodina by změnu možná uvítala.
málokdy peču celou krůtu, mrtvolko… ale u nás se často peklo a peče více mas dohromady, např. můj dědeček nejedl králíka, babička vždy pekla králíka a vepřové, já často peču vepřové a krůtí stehno atd. Knedlíky já osobně moc nemusím, ale starší syn je miluje. Dokonce natolik, že je umí i sám uvařit
Přesně tak se tomu říká i u nás doma.
Ty děláš ke krůtě knedlík?
pokrájené a společně opečené zbytky od něčeho (u nás spíš králíka, prasátka, kuřete či krůty) s knedlíkem a zelím – to milovala moje maminka, měla to dokonce raději než prvotní pokrm, říkala tomu Miš maš
Já znám toto házedlo přes bidlo , z chodského receptáře.
Příspěvků: 480 25.01.09 03:43
Taky to znám pod názvem přesbidlo.
Taky znám uhlířinu jako noky uvařené spolu s baramborami a omaštěné cibulkou opečenou na sádle. Víc už nic. Maminka mojí kamarádky tomu říkala „házidlo na bidlo“.
Pokrájené a společně opečené zbytky od něčeho (prasátka, kachničky nebo husy) s knedlíkem a zelím, děláme taky, ale neříkáme tomu uhlířina.
u nás je uhlířina odjakživa v takové oblibě, že se vaří zcela samostatně (tolik zbytků snad ani nemůže být) – zadělalo se těsto na jakési noky (mouka,vejce,voda, sůl a trocha kypřícího prášku) a ty se lžící vykrajovaly do vody k vařícím se bramborám ke konci jejich přípravy… Pak se přípdaně ještě zapékalo, mastilo, nebo se k ní dělala uzenina, cibulka… Možná tu na ni recept je, nehledala jsem ho. Někdy babička říkala uhlířina a někdy havířina. Asi že jsou u nás doly a tudíž havíři…
V tomto podání uhlířinu neznám. Matka mého muže tuhle pochutinu dělávala druhý den ze zbytků po nedělním obídku.
Na pekáči nechala obrané zbytky masa, veškerou mastnotu vč. rosolu, přidala trochu sádla, prohřála, přidala knedlíky, které se právě k obědu dělali. Vždy k tomu nastavení vařila brambory ve slupce, oloupala, pokrájela, opekla do zhnědnutí a pak se přidal zbytek zelí prohřát.
Tímto způsobem se vlastně likvidoval zbytek po nedělním hodování. Tak dobrou, něco podobného jsme měli včera, ale s masíčkem.
to je pak ale něco jako polívka ze sekerky – do hrnce vložíme sekyrku, pak do něj přidáme spoustu dobrých věcí, a nakonec sekyrku zase vyndáme… Uhlířinu možno vynechat a dát si rovnou husu se zelím
Příspěvků: 14 25.01.09 03:43
Brambory i houskové knedlíky se mohou vynechat, ale ten bramborový knedlíček s husím či kachním sádlem, to je věc. No a když máte ty odpadky zmiňované v receptu, tak je tam můžete s citem přidat. Ale pozor – nesmí převládat.
P.S
A když už je uvařeno, přidal bych zelíčko a dílo ozdobil stehnem ptáka, jehož sádlo jsme použili na přípravu uhlířiny.
Příspěvků: 235 25.01.09 03:43
Opět máš můj dík. Má to snad jen jedinou chybu
Budu to muset nějak slušně zorganizovat, abych měla v lednici ty dvoje
knedlíky 
Příspěvků: 185 25.01.09 03:43
Mňaaaaaaaaaaaam